Dřív byla smrt přirozenou součástí života. Lidé odcházeli doma, obklopeni rodinou a známými tvářemi, rituály a doteky, které dávaly loučení smysl. Dnes je často odsunuta za zdi nemocnic, kde se z lidských bytostí stávají pacienti, čísla a diagnózy. Odevzdali jsme umírání profesionálům a zároveň ztratili něco zásadního: schopnost přijmout konec, rozloučit se a nést bolest, která k tomu patří.
