Slezsko. Místo, kde se měnily hranice, obyvatelstvo i státní příslušnost. Právě tam se antropoložka Johana Wyss vrací, aby porozuměla tomu, jak kolektivní paměť formuje identitu a vztah k minulosti. „Nesoustředím se na to, co se přesně stalo, ale jak o tom lidé vypráví. A v pohraničí jsou ty příběhy často bolestivé, protichůdné i nechtěně zděděné,“ říká vědkyně.