Studium herectví si Miroslav Etzler vybral tak přirozeně, jako se v sedmnácti v noci potichu vytratil z domova, aby se už nikdy nevrátil. Mnohokrát si coby dospělý muž svůj odchod vyčítal. Odpustit si nedokáže ani spálená srdce, která si myslí, že za sebou na své životní cestě zanechal.
