Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů EU o 24 mld. korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Ve čtvrtek o tom informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky, příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 mld. korun.
Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů EU o 24 mld. korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Ve čtvrtek o tom informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky, příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 mld. korun.
Praha - Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly...
Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 8249 osobních bankrotů, což bylo meziročně o 13 procent více. Zároveň to byl nejvyšší počet od roku 2021. Od začátku ledna do konce června bylo také podáno 8 533 návrhů na osobní bankrot, o 12 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy, kterou vydala společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.