HISTORIE / Na první pohled jde o jakousi pouliční veselici. Při bližším pohledu ovšem obyvatelé Štrasburku nespatří radostné tanečníky. Naskytne se jim pohled na vyčerpané muže, ženy i děti zmítající se v podivném rytmu, s očima zahleděnýma do jiných světů. Nejedí, nepijí, neodpočívají. Zakrvácené nohy se jim podlamují vyčerpáním, oblečení i tváře mají zmáčené potem, ale oni tančí dál. Tančí, dokud nepadnou k zemi, dokud mnohé z nich nezastaví sama smrt. „Jednoho rána, bez varování, se ulice zap
