Estonsko stejně jako další pobaltské země sleduje válku na Ukrajině s obavami o vlastní suverenitu a bezpečnost, a to i s ohledem na početnou ruskojazyčnou menšinu. „Chtěla jsem zjistit, jak moc je to ruské obyvatelstvo pátou kolonou – jak moc se těší, anebo naopak bojí případného ruského útoku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková, proč se po letech vrátila do Narvy, rozděleného města na hranicích s Ruskem.
„Sankce fungují,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Mohly by obsahovat další omezení v energetické či finanční oblasti.
Celý život prožili na Donbase a plánovali tam také dožít. Pak ale přišla ruská invaze na Ukrajinu. Statisíce starých lidí boje vyhnaly na západ Ukrajiny, jejich penze jim přitom často nestačí ani na nájem, jehož ceny se v důsledku množství nově příchozích zvedly. I proto někteří otálejí s odjezdem z vesnic, ke kterým se blíží boje na frontě. Pokud se jim ale poštěstí dostat na západ Ukrajiny do obce Solobkivci, mohou bydlet i zadarmo.
Hlavy států a delegace z více než dvou desítek asijských a blízkovýchodních zemí se v neděli sejdou v čínském přístavním městě Tchien-ťin, aby zahájily výroční dvoudenní summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Toto regionální bezpečnostní uskupení založily Čína, Rusko a další asijské země v roce 2001, později se k němu přidaly další členské státy.
Reklama
Chcete zde inzerovat? Kontaktujte nás.